Autorský článek novinářky a propagátorky architektury Karolíny Vránkové
„Lidé nemohou žít ve sklenících.“
„Šedesát procent vytěženého dřeva se spálí – je potřeba ho využít ve stavebnictví.“
„V Berlíně není povoleno využívat elektřinu na chlazení budov.“
„Nepotřebujeme už žádné nové budovy – jenom optimalizovat ty staré.“
Tohle jsou některé myšlenky, které jsme si odvezli z cesty do Berlína.
Některé z těchto otázek jsme mohli jenom podepsat, s některými účastníci (vášnivě) polemizovali.
Na většině udržitelných principů se však všichni zúčastnění shodli - řídí se jimi v Berlíně stejně jako v Česku: optimální orientace budov ke světovým stranám a vhodný tvar, kvalitní izolace a okna, alternativní zdroje energie jako je odpadní teplo nebo tepelná čerpadla, uplatnění dřeva jako konstrukčního materiálu, a to i u vícepodlažních budov.
Navštívili jsme šest staveb, z nichž každá přinesla nějakou novou zkušenost.
BUDOVA NO. 1 / FLEXIM, 2016
ZRS Architekten
užitná plocha 9900 m2
Více info o budově společnosti.
Budova stojí v Marzahnu, největším sídlišti bývalého východního Německa – vstoupli jsme přes vrátnici do atria a uvnitř nás stylově uvítal „traby“. Auto tam ovšem působilo docela malé, dřevěná hala přes tři podlaží totiž byla mnohem monumentálnější, než na co jsme zvyklí z dřevostaveb v ČR .
Provedl nás architekt Andreas Pohl z ZRS Architekten.
Jedná se ve skutečnosti o hybridní konstrukci – suterén je z železobetonu, vyšší patra jsou kombinací betonu a dřeva, nejvyšší podlaží je kompletně dřevěné. Také vnější plášť tvoří dřevěná rámová konstrukce. Jelikož se jedná o výrobu, bylo nutné konstrukci staticky naddimenzovat. Podle předpisů bylo třeba dosáhnout požární odolnosti 90 minut, takže dřevěné prvky bylo nutné předimenzovat o 1/3 objemu. K vytápění se využívá odpadní teplo, které se za pomoci rekuperačního systému odebírá z nedaleké čističky odpadních vod. Stíní se žaluziemi, větrání se zajišťuje v souladu s principy „low-tech“ pouze okny.
Firma Flexim vyrábí měřící přístroje.
Vznikla jako malá garážová firma krátce po pádu berlínské zdi. Od té doby rostla a doufá se, že poroste nadále. Sídlo je na to připraveno. Výrobní a administrativní pracoviště jsou soustředěná ve třech atriových budovách, na pozemek by bylo možné dostavět tři další stejně velké moduly. Flexibilita, využití dřeva, nízká spotřeba energie – tím vším chtějí prý majitelé ukázat na to, že jejich firma se dívá do (udržitelné) budoucnosti.
BUDOVA NO. 2 / SPREEFELD, 2014
carpaneto architekten, fatkoehl architekten, BARarchiteten
60 bytů ve třech bytových domech
cena 2100 eur/m2 včetně pozemku
Více info o bytovém souboru.
Mají tu sdílené společenské místnosti a terasy, společně udržují prostor mezi domy, domy jsou v pasivním standardu, na střeše jsou fotovoltaické panely a nedá se sem vjet autem. Takže vlastně nic tu nevypadá ani nefunguje tak, jak jsme zvyklí z bytových komplexů v Česku.
Provedla nás tu Silvia Carpaneto, jedna z architektek a také obyvatelka souboru.
Ani navrhování nestandardního souboru neprobíhalo standardně. Iniciátoři přizvali tři archtiektonická studia, která pak vytvářela projekt společně. Důraz kladli na funkční celek, odmítali všechna luxusnější designová řešení, vše je provedeno ze standardních prvků. Vznikly tři bytové domy a v nich různé typy prostorů: standardní byty, klusterové byty, jejichž obyvatelé sdílí kuchyni a obývák. Dále společenské prostory, komerční prostory a kanceláře.
Byty jsou družstevní, každý družstevník vložil svůj vklad – dvacet procent bytů je solidárně poskytnuto lidem bez potřebných finančních prostředků. Pozemek zakoupili za výhodných podmínek na základě svého inovativního projektu od spolkové země Berlín.
Technicky se jedná o hybridní konstrukci: kombinují se betonové nosné prvky se dřevem, vnější plášť je rámová konstrukce izolovaná dřevěnou vlnou. Domy jsou pasivní a byly optimalizovány PHPP. Vytápí se geotermálně a společnou kogenerační jednotkou na plyn. Fotovoltaika dodává obyvatelům 30 procent spotřebované elektřiny. Každý byt má svůj větrací systém s rekuperací.
Zatímco většina věcí včetně údržby zeleně mezi domy tu probíhá svépomocí, na regulaci topících a větracích systémů přichází profesionál. „Trvalo dva či tři roky, než se to optimálně nastavilo. Do toho se nikdo radši nepleteme,“ říká Silvia Carpaneto.
They were just beginning to write this down on her spectacles, and began to cry again. 'You ought to be trampled under its feet, ran round the rosetree; for, you see, because some of the wood to.
BUDOVA NO. 3 / WALDEN 48, 2020
Scharabi Architekten & Anne Raupach
užitná plocha 4800 m2
cena 11 milonů eur
Více info o bytovém projektu.
Na druhé straně se dům obrací do zeleně hřbitova, a tam vede dřevěná fasáda s lodžiemi. Dozvídáme se však, že dřevěná fasáda se v Berlíně nepovoluje – z požárních důvodů. Scharabi Architekten to prostě zkusili a prošlo to.
„Děláme hodně věcí, které se nesmí. Máme za to, že je to třeba zkusit a pak se uvidí, že to třeba možné je,“ říká architektka Susanne Scharabi, která nás tu prováděla.
Inovativní není jen fasáda. Dům o 43 bytech a 6 podlažích je pravděpodobně největší dřevostavba v Berlíně. Ze dřeva je vše včetně výtahových šachet a schodišť. Nosné dřevěné trámy jsou lepené z bukového dřeva a mají podle architektky únosnost podobnou jako beton. Vnější stěny jsou z rámové konstrukce s izolací z dřevěné vlny, vnitřní příčky z masivního dřeva. Vytápí se geotermálním čerpadlem a doplňkově plynem.
Dům postavila tzv. Baugruppe, tedy skupina složená z jednotlivých rodin, které výstavbu společně investovali. Lidé se tedy znají už od doby výstavby, využívají společné prostory v přízemí a sdílenou střešní terasu. Atmosféra je tedy domácká a dřevo na schodištích a chodbách ji jenom podtrhuje.
BUDOVA NO. 4 / BERLINOVO, 2017
Berlinovo Topteam
užitná plocha 3747 m2
cena 1928 eur/ m2
Více info o studentské rezidenci.