Premiéra videopříspěvku Akad. arch. Aleše Brotánka na téma "Rekonstrukce sídliště Milín do udržitelného standardu" proběhla 30. 11. 2021 během živě moderovaného přenosu Mezinárodní konference Centra pasivního domu na téma Spojení staveb & udržitelnosti, vysílaného z ČSOB Kampusu v pražských Radlicích.

Tým 18 řečníků na této odborné konferenci hovořil a diskutoval o změnách v přístupu k zadávání, navrhování a stavění budov, které povedou ke snížení potřeby energie, rozvoji územních celků a k podpoře adaptace budov na změny klimatu. Dopolední část konference se zaměřila na mezioborovou spolupráci při tvorbě a zadávání udržitelných projektů pro města a obce, odpolední část se věnovala konkrétním příkladům rekonstrukcí a výstavby nových budov. 

Akad. arch. Aleš Brotánek
Průkopník nízkouhlíkového stavitelství a pasivních domů, je v ČR autor prvního nízkoenergetického RD a prvního pasivního bytového domu. Zabývá se hledáním efektivnějších způsobů realizací domů integrovaných zpět do ekosystému planety.
Hlavní výstup, který shrnuje jeho inspirativní příspěvek:

Výsledkem rekonstrukce sídliště Milín do udržitelného standardu, je posunutí 20 bloků bytových domů z energetických tříd G a F do třídy B, v některých případech dokonce třídy A. To znamená snížení produkce CO2 o 4811 t. Nedílnou součástí je také zvýšení komfortu bydlení obyvatel z úrovně 19. století na současnou úroveň stolní 21.

Jaké má Akad. arch. Aleš Brotánek osobní zkušenosti z procesu přípravy a rekonstrukce sídliště?  Na to se pojďme podívat právě teď.

Souhrn příspěvku - rekonstrukce sídliště Milín:

Proměna sídliště z éry socialistického realismu - komplexní rekonstrukce, podle principů pasivních domů.
  1. Hlavní důvod pro úpravu domů byl jejich velmi špatný stav - plísně v interiérech a komfort obyvatel na úrovní 19. stolení
  2. Ze začátku měla obec velmi omezené možnosti financování potřebné rekonstrukce v vlastních zdrojů.  Díky tomu, bylo v první fázi realizováno pouze dílčí opatření. Konktrétně výměna oken, která danou situaci pouze zhoršila (díky omezení větrání na velmi nízkou hodnotu)
  3. Na základě toho bylo rozhodnuto o komplexní rekonstrukci celého sídliště. A to jak obálky budovy, tak technologického vybavení budov a instalaci řízeného větrání. Díky tomu, že nebylo sídliště privatizováno, byla možnost provést rekonstrukci opravdu kvalitně. Oproti jiným sídlištím, kde díky privatizaci jen málo kdy dochází ke shodě majitelů a realizují se tak pouze jednotlivá opatření, bez komplexního pohledu a návazností. To způsobuje nekvalitně provedené detaily, napojení atd. Čímž je část investice a příležitosti zkvalitnění bydlení zmařena.
  4. Takto rozsáhlé úpravy, které by si obec nemohla dovolit, proto byly financovány s pomocí dotací z EU.
  5. Výzvou bylo provedení úprav při provozu budov. Například úprava osazení oken, realizace rozvodů řízeného větrání atd. Velkou výzvou bylo také zateplení sklepů kombinované s přesunem veškerých věcí majitelů.
  6. Technologicky je lokalita řešena centrálním vytápěním plynovou kotelnou a řízeným větráním pro každý byt. Právě řízené větrání v kombinaci s dalšími opatřeními zajistilo přechod z komfortu bydlení 19. století na stolní 21.
  7. Snížení energetické náročnosti celého sídliště o cca 80 % umožňují také městu do budoucna instalovat obnovitelné zdroje energie (fotovoltaické panely, případně lokální bioplynové stanice) a lokalitu tak dále rozvíjet.
Dostali jsme možnost vyslechnou si jeho osobní názor na Udržitelnost v každodenním životě.
Dalších 17 videopříspěvků řečníků konference, které jsou uloženy ve virtuálním CENTRU, můžete shlédnout bezplatně přes registraci na webu konference.
Více informací a program celodenního záznamu konference najdete zde